Namísto obvyklého příspěvku jeden ze studentů přispěl těmito rýmy:
Když do Vánoc zbývá už jen pár dní
Je to doba ve škole dost fádní
Řekli jsme si: nebylo by marný
Jet si prohlédnout nižborské sklárny.
Nečeká tam jistě žádná léčka
Tak jsme spolu se soudruhy z béčka,
Řidič autobusu, když řek: "Tu jsem!"
Vyrazili plným autobusem.
Na místě nám ukázali látky
Z nichž udělat sklo je proces krátký.
Složité vzorce měly nesmírně,
Kolem byla zima jak v psírně.
Posléze nám ukázali kudy
Jít si ohřát svoje zmrzlé údy.
Pár mohutných sklářů se tam tyčí,
Foukají si do jakýchsi tyčí.
V brusírně se stropy tiše klenou,
Zaměstnanci mají dovolenou.
O slíbené převeliké peci
Říkaj: "Není dostavěná, přeci!"
Jsou to tedy přece jenom zrádci,
Připravit nás takhle o atrakci.
Bylo však zbytečné začít hádky;
Nu což – tak jsme zase jeli zpátky.
Nakonec to snad nebyl žádný krach,
Vždyť jsme (legálně) měli po kapsách
Malé hladké chobotnatce ze skla,
V očích jen spokojenost se leskla.
Kdoví proč to vždycky osud tak chce,
Že pokaždé trochu hořkosladce
Dopadne to – je to téměř jisté,
Když vyrazí někam gymnazisté.
31. ledna 2007
Fotografie
generální partner školy
sponzor školy