Tragikomedie o čtyřech dějstvích
Lenka Smyčková, profesorka kladenského gymnázia: Obětovala svůj volný čas svým studentům. Nadšení z její práce jí neustále kazí Roman Hájek, jenž ji deptá každým svým slovem i pohybem.
Roman Hájek: Svým založením se nehodí pro nic a pro Ekologickou olympiádu nejméně. Každé jeho slovo je výsměchem paní profesorce, škole a společnosti.
Jan Smyčka, syn profesorky Smyčkové: Ke své matce se snaží nehlásit (nutno podotknout, že to funguje oboustranně). Délka jeho vlasů by mnohým přišla neúnosná, ale Honza je stále ještě unese.
Tomáš Musil, kamarád Honzy: Jeho hudební sluch trpí pod náporem "tónů" linoucích se z kytary Tomáše Malečka.
Jitka Ortmannová: Flegmatik, jenž se snaží vypořádat se skutečností, že se omylem a snad neprávem octla v biologické sektě (jejíž existenci Roman Hájek neustále popírá).
Míša Pavlíková: Netuší, co má s celou akcí společného. Tváří se jako maskot, ale jen velmi neumně skrývá své rozsáhlé znalosti, jež nakonec dovedou její družstvo až k nepředpokládanému úspěchu.
Tomáš Maleček: Říká se, že čím víc člověk ví, tím víc spekuluje. Tenhle člověk toho ví opravdu hodně a spekulace jsou jeho obor. Na jeho hlavu padá množství nadávek o jeho hudebních schopnostech a dovednostech ze strany Tomáše Musila.
Ekologická olympiáda je setkáním takových ne úplně zdravých lidí. Nemají sice zelené obličeje a anténky, ale odlišnosti od těch normálních Vám budou na první pohled patrné. Tito lidé se sešli v pátek ráno, aby mezi sebou soutěžili. Letos se jich sešlo 17×3-2, což je hodně.
Ti divní lidé, co se sešli, dělali takové nesmyslné věci. Například zcela dobrovolně psali test a zcela dobrovolně poznávali (aspoň někteří) kytky, plazy, ptáky, savce, myši, dropy, lidoopy. Když napsali test a poznali (aspoň někteří) kytky, plazy, ptáky, savce, myši, dropy, lidoopy, šli do lesa a vymýšleli, kudy tudy vést naučnou stezku. Někteří se ztratili, někteří se našli. Když vyšli z lesa, všechno, co viděli, napsali na papír a odevzdali.
Druhý den tihle lidé naprosto dobrovolně vysekávali budoucí mez. Okolí každého nepatrného stromečku či keříčku zbavovali plevele. Někteří zaměňovali objekty určené k sekání za své nohy či ruce. Roman Hájek v tomto dějství láme nad lidstvem kosu.
Vyvrcholení všeho. Naše hlavní postavy se dozvídají, jak dopadly v tomto klání. Družstvo A (tedy Tomáš Musil, Jitka Ortmannová a Jan Smyčka) skončilo páté. Družstvo B (ten zbytek) druhé. Roman Hájek je zklamán. Jeho prázdný žaludek se těšil na požitek z bramborové medaile. Stříbrnou se mu jíst nechtělo. Paní profesorka září štěstím. Její averze vůči Romanu Hájkovi dosahuje vrcholu, pročež se jej rozhodne zamknout v ekocentru a odjet domů bez něj. Dobře promyšlený a předem připravený plán jí ale zhatí krev její krve - Jan Smyčka s nasazením vlastního života nešťastníka osvobozuje.
A tak se všichni nakonec vrátili domů...
2. října 2005
Roman Hájek, bývalá O8.A (2007) (centrum cz alt64 romanhajek)
Fotografie